|
|
Nová synagoga Teplice
Cojocaru, Victor ; Gürtler,, Ivan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce bylo vytvoření architektonické studie novostavby synago-gy a centra Židovské obce v Teplicích. Hlavním cílem se stal návrh komplexu, jež by měl být využíván nejen k účelům sakrálním, ale také kulturním a vzdělávacím. Návrhem je soubor tří objektů, spojených centrálním nádvořím. Forma návrhu vy-chází z tradičních hodnot, je však přizpůsobena nárokům generací současných. Ob-jekty jsou propojeny nádvořím a konstrukcí vazníků v uspořádání do tvarů Davido-vých hvězd, jakožto dnešního symbolu judaismu. Prvním, samostatným objektem, je budova Nové synagogy se třemi užitnými podlaží na severní straně pozemků. Dru-hým, východním, je budova kulturního a informačního centra s prostory muzea, ga-lerie, studii pro workshopy a svým technickým a hygienickým zázemím. Třetí objekt pak představuje zejména prostory košer restaurace se zázemím. Parkování je navr-ženo jako podzemní, společné pro všechny objekty.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň / druhá etapa
Simonova, Hanna ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh nového římskokatolického kostela a fary uvnitř zástavby panelového sídliště v Nové Líšni v Brně. Vzhledem k tomu, že do této čtvrti přišli v-roce 1990 salesiáni, kteří se zaměřují na praci s dětmi a mládeží vznikla potřeba výstavby – kostela a salesiánského střediska mládeže. Návrh se opírá o analýzy urbanistického kontextu. Kostel obklopen panelovými domy v blízkosti školy, polikliniky, obchodního centra a salesiánského střediska mládeže ve svažitém terénu s výhledem na jih s dominantou Pálavských vrchů. Architektura kostela vede dialog se stávající stavbou, ale má prvek odlišností. Duchovní centrum s kostelem je soustavo 2 budov. Kostel a fara se skládají z nadzemních podlaží 1.NP a 2.NP. Konstrukci stavby kostela tvoří prostorové nosné železobetonové monolitické konzolové sloupy a vazníky.
|
|
|
Vybrané aspekty světla v sakrální architektuře
Šťasta, Jiří ; Kopeček,, Pavel (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Rozdílné přístupy se světlem jsou odrazem dané doby a jejích kulturně sociálních aspektů. Stavební materiály se vyvíjejí, zlepšují se jejich vlastnosti, ale světlo je věčným účastníkem architektury, podmínka sine qua non. Světlo je základním prvkem, se kterým se nevyhnutelně každý stavitel, architekt nebo umělec musí potýkat a jej využít. Díky tomu, na rozdíl od jiných stavebních materiálů, můžeme práci se světlem pozorovat a analyzovat její užití v průběhu dějin sakrální architektury. Práce architekta se nachází na průsečíku teoretických a technických oborů. Je zapotřebí, aby tvůrce, architekt, umělec znal jak teoretické aspekty práce se světlem, tak také reálné číselné hodnoty množství připouštěného světla. Je užitečné znát důvody, proč a jak v minulosti se světlem autoři sakrálních staveb pracovali. Podobně důležité je také vědět, kolik světla bylo v dějinách do liturgického prostoru „připouštěno.“ Kolik světla do interiéru kostela okenními otvory a vitrážemi připouštěli dříve a nakolik tak činíme dnes? Je možné pozorovat tendence ve vývoji práce s přirozeným světlem? Tyto otázky jsou zvláště zajímavé nejen z pohledu teorie architektury a památkové péče, ale jsou také podstatné pro architektonickou praxi, tj. např. při utváření nových liturgických prostor nebo při návrhu umělého osvětlení v historickém kontextu. Práce se v první části zabývá teoretickými aspekty světla z pohledu teologie, liturgiky, psychologie a ergonomie. V druhé části práce je provedeno měření intenzity denní osvětlenosti a je popsána zvolená metodika. Závěrem jsou shrnuty výsledky práce naměřených hodnot, jak v jednotlivých stavbách, které zastupují rozdílné historické období, tak také jsou výsledky porovnány s ohledem na celkový souhrn staveb, včetně kategorizace dle skupin intenzity osvětlení. Záměrem práce bylo zhodnotit konkrétní světelné podmínky jednotnou metodikou a výsledky zasadit do širšího vědeckého kontextu, který se bezprostředně dotýká architektonické praxe při vytváření liturgických prostor.
|
|
| |
|
|
Architekt Jaroslav Čermák a jeho vztah k sakrální architektuře na příkladu stavby kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze - Košířích
Boušová, Petra ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Architekt Jaroslav Čermák a jeho vztah k sakrální architektuře na příkladu stavby kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze-Košířích" přibližuje ve své první části kulturně-historický kontext konce 19. a začátku 20. století v českých zemích, nastiňuje tvorbu českých architektů v první polovině 20. století a problematiku sakrální architektury. Následně je v dobových souvislostech rekonstruována dosud minimálně poznaná Čermákova biografie a jeho tvorba. Čermákovo dílo je popsáno primárně na příkladu stavby kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze-Košířích, který je podroben zevrubné analýze a interpretaci použitých výrazových prostředků. Zmapován je rovněž urbanistický kontext a jsou osvětleny důvody potřeby vzniku nového košířského kostela. Prostor je věnován i peripetiím jeho výstavby, do níž zasáhla druhá světová válka a únorový převrat roku 1948 v Československu. Součástí práce je obrazová příloha, jež se váže primárně k vývoji stavby i současnému stavu kostela sv. Jana Nepomuckého.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň / druhá etapa
Simonova, Hanna ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh nového římskokatolického kostela a fary uvnitř zástavby panelového sídliště v Nové Líšni v Brně. Vzhledem k tomu, že do této čtvrti přišli v-roce 1990 salesiáni, kteří se zaměřují na praci s dětmi a mládeží vznikla potřeba výstavby – kostela a salesiánského střediska mládeže. Návrh se opírá o analýzy urbanistického kontextu. Kostel obklopen panelovými domy v blízkosti školy, polikliniky, obchodního centra a salesiánského střediska mládeže ve svažitém terénu s výhledem na jih s dominantou Pálavských vrchů. Architektura kostela vede dialog se stávající stavbou, ale má prvek odlišností. Duchovní centrum s kostelem je soustavo 2 budov. Kostel a fara se skládají z nadzemních podlaží 1.NP a 2.NP. Konstrukci stavby kostela tvoří prostorové nosné železobetonové monolitické konzolové sloupy a vazníky.
|
|
|
Kostel sv. Martina v Bernarticích. Stavební historie a typologie.
NOVODVORSKÝ, Petr
Kostel sv. Martina v jihočeských Bernarticích patří k nejstarším stavbám v širokém okolí. I přes předpoklad vzniku kostela v souvislosti s milevskou stavební hutí se v minulosti nepodařilo přesněji určit dobu jeho vzniku. Tato práce si klade za cíl podrobně popsat stavební historii stavby a analýzou architektonických prvků a jejich tvarosloví potvrdit stavební aktivitu milevské huti v Bernarticích. Součástí práce je také pokus o zasazení stavby do širších typologických a slohových souvislostí.
|
|
| |
|
|
Nová synagoga Teplice
Cojocaru, Victor ; Gürtler,, Ivan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce bylo vytvoření architektonické studie novostavby synago-gy a centra Židovské obce v Teplicích. Hlavním cílem se stal návrh komplexu, jež by měl být využíván nejen k účelům sakrálním, ale také kulturním a vzdělávacím. Návrhem je soubor tří objektů, spojených centrálním nádvořím. Forma návrhu vy-chází z tradičních hodnot, je však přizpůsobena nárokům generací současných. Ob-jekty jsou propojeny nádvořím a konstrukcí vazníků v uspořádání do tvarů Davido-vých hvězd, jakožto dnešního symbolu judaismu. Prvním, samostatným objektem, je budova Nové synagogy se třemi užitnými podlaží na severní straně pozemků. Dru-hým, východním, je budova kulturního a informačního centra s prostory muzea, ga-lerie, studii pro workshopy a svým technickým a hygienickým zázemím. Třetí objekt pak představuje zejména prostory košer restaurace se zázemím. Parkování je navr-ženo jako podzemní, společné pro všechny objekty.
|
|
|
Historismus v pražské sakrální architektuře kolem roku 1600
Balaš, Petr ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
(česky) Práce snaží se na řadě vybraných příkladů, uvedených z širšího evropského kontextu, přes konkrétní úlohy české architektury, po výčet stavební činnosti v tehdejší Praze, obecnějších i specifických rysech církevních staveb raného novověku, vykreslit celkový obraz a vystihnout charakter tehdejší architektonické produkce, vázané s historizujícími projevy. Tyto historismy, navazují přímo na pozdní gotiku, z níž integrálně vychází, a projevují se pak kontinuálně, coby zvláštní stylový modus, zastupovaný především konzervovanými gotickými formami v prostoru s liturgickou funkcí, vedle obecně převládajícího slohu (renesance, manýrismu, baroka), až do 18. stol. Je proto sledován již moment a způsob přijímání renesance v zaalpí, s nímž souvisí vyhraňování výrazu sakrální architektury. Dále jsou probírány jednotlivé možnosti jejich ideového opodstatnění i výtvarného pojetí. Nakonec je učiněn pokus ozřejmit jejich vztah k manýrismu, v jehož kontextu dochází ke kvantitativnímu i kvalitativnímu vzestupu historizujících, především právě gotizujících projevů. Tuzemské stavby, sledované zhruba od poloviny 16. stol. do počátku třicetileté války, jsou rozděleny ve třech skupinách, zastupujících základní stavební úkoly tehdejší sakrální architektury: farní kostely, hřbitovní kostely a zámecké kaple. Další...
|
host ::
RSS.